• rychlost vozidla
• hmotnost vozidla
• výška vrstvy vody
• kvalita, provedení a opotřebení pneumatiky
Aquaplaningu můžeme předejít zejména snížením rychlosti. Ve zpětném zrcátku sledujeme zřetelnost stop svého automobilu. Čím je stopa po pneumatikách „čitelnější“, tím lépe. Zužuje-li se však nebo ztratí-li se úplně, je nutno uvolnit pedál plynu.
Důležitá je rovněž volba pneumatik. Dezén s hloubkou vzorku pod 3 mm je na mokrém povrchu vyloženě nebezpečný. Podstatně se prodlužuje brzdná dráha a prudce zhoršuje i boční vedení.
Vznik aquaplaningu se projeví charakteristickým „bouchnutím“ do volantu, po němž se vozidlo stává neovladatelným. V těchto případech je hrubou chybou např. snaha o brzdění, akceleraci či změnu směru jízdy. To vše může vyvolat nebezpečný a nekontrolovatelný smyk.
Jak tedy správně jednat? Důležité je zachovat chladnou hlavu a nepropadnout panice. U aquaplaningu nerozhoduje, zda jedeme vozidlem s předním nebo zadním pohonem, motorem umístěným vpředu nebo vzadu, přetáčivou nebo nedotáčivou charakteristikou.
Pro všechny tyto případy platí, že je třeba:
• uvolnit pedál plynu,
• sešlápnout spojku a nechat kola volně odvalovat,
• řízení vozidla ponechat v přímém směru
a čekat, až se pneumatiky opět začnou dotýkat povrchu vozovky. Pak je možno vhodným způsobem zasáhnout do řízení, např. přibrzdit, mírně změnit směr, opatrně uvolnit spojku apod. Rozhodnutí řidiče musí být rychlé, samozřejmě správné, ale ne přehnané. Prudké brzdění, trhnutí volantem, rychlé uvolnění spojky, to vše může zapříčinit uvedení vozidla do smyku.
Aquaplaning je mimořádně nebezpečný v tom, že vzniká ve vyšších rychlostech a řidič má příliš málo času a prostoru na vyřešení této krizové situace. Je proto nutné na mokrém povrchu včas snížit rychlost jízdy a zvětšit odstup od vozidla jedoucího před námi.
(Zdroj: Infoservis ÚAMK)
