Brtníky. Malá vesnice ve Šluknovském výběžku. Místní nádraží je po většinu času opuštěné, kostel zbourali za komunismu a pár prvorepublikových továrních hal zchátralo v období po něm. Přesto tato vesnice s řadou tradičních podstávkových domů stojí za to. Je totiž severní branou do národního parku České Švýcarsko a v zimním období místem vyhledávaným pro své vyhlášené ledopády. A za nimi se vydáme i my!
Pokud se chcete v zimě, ideálně v její druhé půlce či k jejímu konci, vyrazit podívat na ledové Varhany, Betlém, Oponu, Velký ledový sloup či Konírnu s Velkou a Malou kaskádou, musíte nasměrovat své kroky a obytky na úplný sever naší vlasti. Ideálním výchozím místem na ledopády jsou Brtníky, podle kterých se ledové útvary jmenují, či Vlčí Hora anebo Kyjov. Ani na jednom z míst není v zimě nadbytek parkovacích míst, ale pokud vyrazíte včas, budete patřit mezi ty šťastné, co v pohodě zaparkují. Trasa se dá zvládnout jako okruh, který po turistických značkách čítá něco kolem dvanácti kilometrů. Dá se jít samozřejmě tam i zpět stejnou cestou, ale pokud chceme obsáhnout veškeré možné zastávky včetně tajemné Jeskyně víl či Vinného sklepa pod Kyjovským hrádkem, tak takto zvolená trasa postrádá smysl.
My vyrazíme z Kyjova po červené značce údolím Křinice. To je hluboce zařízlé mezi pískovcové skály a poetické v každém ročním období, ovšem když se vydaří zima, poetika se mění v takřka pohádku! První na trase je Vinný sklep. Dutina, kde kapající voda zamrzá do tvaru lahví od vína. Po železném žebříku je nutné sestoupit pod cestu na úroveň chladně bublající říčky. Po krátké době je další odbočka z hlavní cesty do postranního údolí k rozsáhlému skalnatému převisu zvanému Jeskyně víl. Jedná se o jeden z vrcholů trasy. Překrásná ledová výzdoba a závoje rampouchů vyplňují velkou část prostoru. Velmi často je zážitek umocněn zapálenými svíčkami, které vytváří v ledovém království zajímavé lomy světla a tajemnosti. Červená turistická značka pokračuje k rozcestníku Turistický most, kde je nutné odbočit do údolí Vlčího potoka. Právě toto údolí je v celé své délce vyšperkované ledopády již výše zmíněných jmen. Vše je v terénu dobře značené, a tak není problém odbočky ke skalním stěnám a do temných údolíček bezpečně nalézt.
Ledopády vznikají mrznutím odtávajícího sněhu. Čím je zima delší, tím bývají ledopády mohutnější a nejkrásnější jsou samozřejmě v závěru zimy. Kromě neuvěřitelných tvarů a velikostí je pro Brtnické ledopády typická také jejich různobarevnost. Málokdy narazíte na čistý průzračný led. Velmi často je zabarven do hněda, žluta, načervenala a dalších neuvěřitelných odstínů. Jak voda stéká ze skal, splavuje zeminu, železité a křemičité písky, a tím právě ledopády neopakovatelně zabarvuje to přírodní barevné palety. Podle toho jak rychle ledopád narůstá, jsou barvy buď sytější (pomalý nárůst) a nebo při rychlejším průtoku vody světlejší.
Obdivováním jednotlivých výtvorů se dostanete až k silnici 265 mezi Brtníky a Vlčí Horou. Dál můžete po žluté vlevo do Brtníků nebo po žluté vpravo na Vlčí Horu. Tento směr jsme zvolili my a cesta nám připravila nespočet nádherných zimních výhledů. V této části již ledopády nejsou, ale krajina na pomezí pískovců a čedičů má určitě také co nabídnout. Pokud chcete zajít hlouběji do vesnice Vlčí Hora, tak snad jedině kvůli skvělé čajovně. Protože jsme měli vlastní zásoby a den se pomalu blížil do finále, pokračovali jsme dál na Kyjov. Po modré kolem miniaturní kaple svaté Anny do Dlouhého Dolu a následně nás žlutá zavedla zpět do Kyjova. I zde je několik možností se občerstvit a protože jsme byli již v cíli, tentokrát jsme nepohrdli.
Z Vlčí Hory se dá do Kyjova jít také po Köglerově naučné stezce, ale pokud je hodně sněhu, je tato cesta dost náročná. Zdatní turisté si mohou tento okruh rozšířit o návštěvu rozhledny na Vlčí Hoře nebo o Kyjovský hrádek, ale tam to chce při námraze opravdu hodně opatrnosti.
Tato oblast je ideální i na běžky, a tak můžete poznávat zimní Šluknovsko do sytosti. Důležitou informací je, že ledopády jsou přírodním jevem, který vzniká za ideální zimy, a v minulosti byly roky, kdy vzhledem k teplotám a počasí vůbec nevznikly. V posledních letech naopak byly velmi krásné.
Článek Jakuba Moravce původně vyšel v zimním vydání časopisu Camping, Cars & Caravans (č. 6/2021):
