Někdo má zimu spojenou s Vánocemi, jiný se Španělskem – náš čtenář Jiří Böhm se vydává právě do této země poslední čtyři roky vždy v zimním období. A stále má co objevovat…
Před čtyřmi lety, v roce 2011, vyšel v zářijovém čísle Camping, Cars & Caravans článek pana Oldřicha Káchy, který nás inspiroval k zimním pobytům na plážích španělské Murcie a Andaluzie. V článku si pan Kácha, kromě popisu zajímavých míst, stěžoval na to, že při svých dlouhých pobytech ve Španělsku má kolem sebe jen samé cizince, a že se nemá s kým pořádně pobavit a popovídat si. Článek vyvolal správnou odezvu a dnes už má kolem sebe na plážích kromě Němců, Holanďanů a dalších Evropanů stále početnější skupinu Čechů i Slováků s obytnými auty a přívěsy. Nechali se zmíněným článkem inspirovat, stejně tak jako my.
O rok později jste si v listopadovém čísle mohli přečíst můj článek o naší první návštěvě Španělska v zimě roku 2012. Od té doby jsme nevynechali ani jednu zimu a letos jsme absolvovali cestu, včetně jedné i do Maroka, už počtvrté. A protože za ty čtyři uplynulé roky přibylo v Česku i na Slovensku hodně obytných vozidel i čtenářů časopisu a nových důchodců, kteří si mohou delší absenci doma dovolit, počty nám podobných cestovatelů rostou. Přibylo také mnoho nově navštívených zajímavých míst během dlouhých přesunů i během bydlení, ať už volně na plážích nebo v kempech. Stojí tedy za to znovu si o tomto způsobu trávení zimy na základě našich zkušeností něco říci. Předkládám Vám konkrétní poznatky z naší cesty od ledna do března letošního roku i se zahrnutím některých zajímavostí z minulých let. Cestu vždy spojujeme s návštěvou atraktivních míst kolem trasy i v okolí pláží. I o těch se chci zmínit.
Vlastní cesta do Španělska byla letos trnitá. Startovali jsme v polovině ledna za deštivého počasí s teplotami nad nulou, projeli Německem kolem Mnichova, i Rakouskem přes Innsbruk. Přes Brenner jsme jeli po obyčejné silnici do Itálie. Sněhu bylo velmi málo, ale zastihly nás tu desetistupňové mrazy. Další cíl byl Janov a pokračování italskou riviérou Ponente do Francie. Na riviéře jsme se chtěli zdržet, prohlédnout si některá města a udělat několik výletů do hor. Ale za Janovem přišla vichřice a déšť, tak jsme z kabiny auta nemohli vystrčit ani nos. Ani plánovaná zastávka v Monte Carlu nevyšla, v celém Monaku nelze s obytným autem pomalu ani zastavit, natož zaparkovat. Také na parkovišti u proslulé Jardin Exotic nesmějí obytná auta stát. Policista nám blahosklonně dovolil 5 minut, i když místa na parkovišti bylo dost. I při průjezdu Provence byly poryvy větru tak silné, že jsme měli co dělat, abychom auta, jeli jsme ve dvou, udrželi v přímém směru. Cestou jsme většinou nocovali u velkých benzinek a ve Francii jsme využili pěkný stellplatz na známé písečné kose za Séte.
Ale ani tady nás v noci vichřice nenechala klidně spát. (GPS: N 43°22´01.0″ E 3°36´56.0″) Přes Pyreneje z francouzského Perpignanu do španělského Figueres se dá také celkem pohodlně přejet po obyčejné silnici, stejně jako přes Brennerský průsmyk. Cestování po dálnicích ve Francii i ve Španělsku značně zvýší náklady na cestu, proto jedeme po placené dálnici jen výjimečně. Naštěstí je už v obou státech dost dálnic a čtyřproudových silnic neplacených.
Pokračování článku si můžete přečíst ve vydání časopisu Camping, Cars & Caravans 5/2015 (září/říjen).
ELEKTRONICKÁ VERZE
TIŠTĚNÉ PŘEDPLATNÉ
