Dne 5. září 2024 se ve výšce 3 000 metrů nad mořem ze svahu zřítil expediční vůz projektu Tatra kolem světa 2. Událost se stala v autonomní oblasti Pamír v Tádžikistánu, poblíž hranice s Afghánistánem.
Na konci srpna vyrazilo devět členů týmu TKS2 ze Samarkandu v Uzbekistánu přes kyrgyzské město Oš do autonomní oblasti Pamír. Do Tádžikistánu vstoupili průsmykem Kyzyl-Art Pass ve výšce 4 300 metrů, odkud se Tatra vydala podél hranice s Afghánistánem na jihu země. V celé oblasti jsou úzké, nezpevněné cesty, sjízdnost silnic komplikuje počasí i druh hornin. Podle vyjádření zakladatele projektu Marka Havlíčka nic nenasvědčovalo tomu, že by nebylo možné cesty bezpečně projet.
Dne 5. září odbočili cestovatelé z hlavní silnice a vydali se k termálním pramenům Bibi Fatima. Asi po třech kilometrech se expediční vozidlo Tatra zřítilo ze svahu a otočilo se dvakrát kolem své osy. Téměř jako zázrakem všichni na palubě vyvázli bez vážných zranění. Nehoda se ale neobešla bez naraženin, pohmožděnin a několika tržných ran. Někteří ze členů byli ošetřeni v místní nemocnici. Vůz zůstal opřený asi 15 metrů pod cestou o několik mohutných stromů, které zabránily dalšímu pádu. Přítomný ambasador projektu, architekt Petr Kolář, který se účastnil této etapy, pomáhal koordinovat záchranné práce ihned po nehodě a následně zorganizoval přesun celého týmu do Dušanbe, kde se všem členům expedice dostalo profesionálního ošetření a mohli bezpečně odletět zpět do Prahy.
U vozu zůstal Marek Havlíček, aby s pomocí místních i českých orgánů začal organizovat vyprošťovací práce. V tomto patří velký dík nejen Velvyslanectví České republiky v Taškentu, konkrétně panu velvyslanci Lubomíru Frebortovi, ale i místní a turistické policii, velitelství vojenského okruhu oblasti Eshkashem a v neposlední řadě i ministerstvu pro mimořádné události.
Již den po havárii těžká technika vystavěla 200 metrů dlouhou cestu k vozu, aby se k němu dostala vyprošťovací technika. Auto se bohužel nepodařilo posunout. V těchto chvílích se rozšiřuje zřícená cesta i úseky před a za ní, aby na místo mohla vyrazit těžší technika. Poškození expedičního vozu je značné.
Místní policie vyšetřovala spolu s turistickou policií tento incident. Závěrem konstatovala, že za pád může nekvalitní, nezpevněná silnice se suchou vyzdívkou a podpěrou ze sypkého materiálu. Ze sypkého materiálu je i celé podloží v okolí. Z dalších informací od místní policie vyplynulo, že se na této cestě ročně zřítí několik aut. V tomto roce se zde již zřítil i jeden terénní obytný vůz z Holandska, jedna dodávka z Německa a několik místních vozů.
K detailu celé situace zakladatel projektu TKS2 prohlásil následující: „Bezpečnost posádky pro mě byla a je vždy na prvním místě. Ti, kteří se se mnou na cestu vydali, mi mohou potvrdit, že když jsem si nebyl jistý kvalitou a sjízdností cesty, zastavil jsem, vystoupil, a celou trasu, most, odbočku jsem si prošel. Někdy jsem tím asi lidi dost štval, ale nechtěl jsem riskovat. Někdy jsem rozhodl, že taková cesta není vhodná a že po ní nepojedeme. Často jsem všechny nechával vystoupit z vozu, abych případně neriskoval jejich zdraví a projel krizové místo sám. Ale v místě, kde k incidentu došlo, opravdu nebyla žádná indicie, která by mohla napovědět, že jde o nebezpečný úsek. Prakticky všechny cesty v této oblasti vypadají na první pohled podobně, mění se jen jejich podloží. A protože jsme na cestě často v protisměru potkávali velká a těžká vozidla, která byla viditelně daleko těžší, než jsme my, předpokládal jsem, že je cesta dostatečně kvalitní i pro naši Tatru. Samozřejmě se s Tatrou vyhýbáme místům, která jsou omezena váhovým limitem. Na odbočce žádná ze zákazových značek nebyla, jen za tímto krizovým místem před mostem bylo omezení na 30 tun. Na kritickém místě nehody jsem začal cítit, jak se zadní část naší Tatry utrhává. Auto mělo zařazený i přední pohon, což je v tomto terénu běžný postup. Přesto byla událost dílem okamžiku. Počítaly se vteřiny. Přidával jsem zprudka plyn a instinktivně uzavřel zadní nápravu, aby kola dostala sílu vyjet. Nepomohlo to a auto se začalo sesouvat. Druhý den jsem se byl na místo podívat a cesta se pode mnou sama sesouvala. Prošel jsem si celý úsek až k našemu původnímu cíli a zjistil jsem, že se to mohlo stát na několika dalších místech. Z tohoto úhlu pohledu bylo místo, kde k nehodě došlo, prakticky tím nejlepším místem, protože dalšímu pádu naší Tatry zabránily mohutné stromy pod cestou. Jsem moc rád, že nikomu z účastníků se prakticky nic vážného nestalo a vnímám to tak, že jsme se podruhé narodili. Velký dík patří Petru Kolářovi za organizaci přesunu týmu do bezpečí. V neposlední řadě bych chtěl ještě jednou poděkovat našemu velvyslanci Lubomíru Frebortovi a všem, kdo se podíleli a podílejí na řešení této nepříjemné situace, tedy turistické policii, velitelství vojenského okruhu oblasti Eshkashem a ministerstvu pro mimořádné události“.
Projekt TKS2 před několika měsíci avizoval, že v příštím roce bude pokračovat na své cestě Mongolskem a poté zamíří zpět do České republiky. Tým TKS2 se doposud nevyjádřil o budoucnosti projektu. Členové týmu, kteří se měli účastnit další etapy, se na cestu vydají náhradními terénními vozy. Další budoucnost projektu ale doposud není jasná.
Jak již bylo zmíněno, projekt samotný je neziskový. Vzhledem k různým neočekávaným událostem z minulých let, se kterými se musel projekt potýkat, bylo jeho financování po celou dobu existence na samotné hranici udržitelnosti a bez výrazných rezerv. Na další takovou nečekanou událost, jakou je tato nehoda, už samotný projekt rezervy nemá. Proto samotná budoucnost vozu, jeho případný převoz do ČR a budoucnost projektu se ocitá v bodě zlomu, kdy bez externí pomoci může hrozit expedici její ukončení a setrvání expedičního speciálu v místě nehody.
Tým TKS2 se proto rozhodl vyhlásit veřejnou dobročinnou sbírku, která by měla posloužit k vyproštění vozu, přepravy vozu do ČR a opravě vozu.
Cesta projektu Tatra Kolem Světa 2 (TKS2) začala dne 22.2.2020 u pražského Rudolfina a cílem projetu bylo objet expedičním vozem Tatra 815 celý svět. Projekt tím navázal na původní legendární expedici Tatra Kolem Světa z roku 1987. Jeho cílem nebylo jen vzdát hold svým předchůdcům. Jedním z hlavních cílů TKS2 je zprostředkovat zážitky z expedičního cestování i lidem, kteří by sami tuto možnost neměli. Projekt chce umožnit veřejnosti účast na expedici a zážitek s ní spojený, ve vší surovosti a autenticitě, které expediční cestování obnáší. Jde o jedinečný projekt, kterého se může účastnit opravdu každý. Teď se ale rozhoduje o jeho dalším osudu a každý může skrze veřejnou sbírku podpořit záchranu vozu, aby tak mohla expedice pokračovat a dokončit svou misi.
„Nechci zklamat naše podporovatele a fanoušky tím, že bych auto nechal zde v Pamíru a nedopravil ho do ČR, nebo bychom se nepokusili o jeho opravu, a proto zůstávám na místě a veškeré zbylé prostředky a své úsilí vkládám do samotného vyprošťování a koordinování záchranných prací a věřím, že se mi povede naši Tatru zachránit a autu, které nám zachránilo život zařídit velkou opravu nebo vybudovat pořádný pomník. Věřím, že osud vozu není předurčen k tomu, aby byl pohřben zde v Pamíru. Proto doufám, že nás lidi podpoří a podaří se nám sehnat dostatek financí k záchraně našeho expedičáku,“ dodal zakladatel projektu Marek Havlíček.
Další podrobnosti o události a aktuální informace bude projekt zveřejňovat na svých sociálních sítích www.facebook.com/tatrakolemsveta2 , www.instagram.com/tatrakolemsveta2 a na svých webových stránkách www.tatrakolemsveta2.cz.
