Během cest po jižních Čechách můžete navštívit řadu proslulých turistických cílů, jako je centrum Českého Krumlova, zámek Hluboká nebo třeba hrad Zvíkov. O něco méně známou, ale přitom unikátní destinací je vesnička Holašovice, ležící zhruba 16 kilometrů západně od Českých Budějovic, která je od roku 1998 zapsaná na seznamu UNESCO.
Mezi české památky UNESCO, kterých je pouze čtrnáct, byly Holašovice zařazeny díky téměř zcela dochovanému původně středověkému systému obytných domů a sýpek. Propojeny jsou typickými ohradními zdmi s brankami a klenutými vjezdy, což společně se štukovým fasádním dekorem, kterému se říká selské baroko, dává vesnici malebný vzhled i atmosféru. Jedinečný komplex vesnické architektury zahrnuje 23 památkově chráněných usedlostí s celkem 120 budovami.
Usedlosti jsou umístěny po obvodu obdélníkové návsi o půdorysu 210 x 70 metrů. Zachované jsou takové historické skvosty jako studny s dřevěnými pístovými pumpami nebo selský dvůr na č. p. 6, který je rodinným selským sídlem již od roku 1530. Součástí vesnice jsou i další statky se špýchary, stodolami, maštalemi a výměnky, ale také hostinec, kaplička nebo kovárna z roku 1841, která byla před třemi lety úspěšně zrekonstruována.
Dlužno podotknout, že v průběhu naší návštěvy, která proběhla na přelomu dubna a května, bylo v celé vesnici otevřeno pouze výdejní okénko hostince. Za nepříliš vlídného počasí jsme se tedy museli spokojit alespoň s malým občerstvením a procházkou po návsi, v jejímž středu je malý rybník, střežený dřevěnou sochou vodníka. Pozitivním detailem pro všechny, kdo do Holašovic přicestují obytňákem, je prostorné parkoviště, nacházející se zhruba 200 metrů od návsi.
Co se týče života v Holašovicích, trvale tam bydlí necelých 140 obyvatel, kteří tvoří živé společenství v prostředí, jehož stávající podoba se formovala ve druhé polovině 19. století. Zatímco první osadníci, kteří dali vesnici jméno, si říkali Holasici, dnešní obyvatelé jsou z velké části potomky přistěhovalců, kteří přišli po poválečném odsunu německé komunity. K zachování výjimečné vesnické architektury bezesporu napomohlo i to, že se po válce spíše opravovalo a udržovalo, než socialisticky budovalo.
V normálních časech do Holašovic ročně zavítá až 70 tisíc turistů, kteří se však obvykle zdrží jen krátce. Na delší dobu zůstávají během červencových Selských slavností, což je jarmark ve staročeském stylu s ukázkami řemesel či lidových souborů. Letos musely být slavnosti bohužel opět vzhledem k nejisté pandemické situaci zrušeny. Podle vyjádření starosty Jana Jílka by snad už s „jistotou“ měly proběhnout příští rok, a to v termínu od 22. do 24. července.
Článek původně vyšel v prázdninovém čísle časopisu Camping, Cars & Caravans.
